P. POTĚŠIL, K. ADAMUS : Hluboká žilní trombóza v ordinaci rehabilitačního lékaře – popis tří případů. Právní odpovědnost při zajišťování návazné zdravotní péče, XVI. sjezd společnosti rehabilitační a fyzikální medicíny Luhačovice, 15. – 16. 5. 2009
Autoři se zabývali problematikou právní odpovědnosti lékaře v případě, že lékař bez náležité erudice v angiologii (ortoped, chirurg) pacienta odešle k rehabilitační léčbě, neboť neshledává příznaky hluboké žilní trombózy. Lze v těchto případech spoléhat jen na posouzení odesílajícím lékařem? Autoři se dále zamýšlí nad nutností pomýšlet na hlubokou žilní trombózu u pacientů odesílaných k rehabilitaci a zdůrazňují nezastupitelnou roli lékaře v rehabilitačním týmu, zejména s ohledem na možné komplikace – akutní plicní embolizaci a chronický posttrombotický syndrom. Ve dvou případech bylo před vyšetřením rehabilitačním lékařem provedeno kontrolní vyšetření ortopedem (pacientka po operaci hallux valgus, Austin OT) resp. chirurgem (pacientka s parciální rupturou caput longum m. bicipitis femoris). Nicméně až rehabilitační lékař vzhledem ke klinickému nálezu vyjádřil suspekci na hlubokou žilní trombózu, která byla následně potvrzena duplexním sonografickým vyšetřením. Ve třetím případě (pacientka s lumboischiadickým syndromem, gonartrozou) byla hluboká žilní trombóza diagnostikována až v průběhu rehabilitační léčby, odeslání k akutnímu cévnímu vyšetření předcházelo zhoršení bolestí dolní končetiny s maximem v lýtku a mírný otok dolní končetiny.
